Ve standardní situaci (rozuměj před Covidem) evropské domácnosti spořily circa 12% svého příjmu.
V době covidové pandemie, zejména v důsledku lockdownů a velkého omezení cestování se úspory evropských domácností zvýšily na 19% jejich příjmů.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že za poslední dva roky se úspory občanů v měnové unii zvýšily o bilion EUR. Jinými slovy, současné úspory evropských domácností představují zhruba 8% HDP eurozóny(!).
Pokud by domácnosti začaly utrácet alespoň část těchto “nadměrných” úspor, ekonomika eurozóny by mohla skvěle růst, ovšem zrovna tak i inflace.
Zdroj: Mezinárodní měnový fond
Přijde tedy ekonomický růst?
Ekonomové se domnívají, že rozpouštění těchto nadměrných úspor nebude až tak rychlé. Spotřebitelská poptávka tak moc ekonomiku nepotáhne.
Za prvé, většina úspor vznikla nechtěně z důvodu zastavení cestovního ruchu a turismu v době lockdownů a restriktivních opatření, a to se jen tak a rychle nedožene.
Za druhé, většina úspor byla vytvořena mezi vysokopříjmovými obyvateli. Například ve Francii horních 10% domácností zvýšilo podstatně své úspory, zatímco nízkopříjmové domácnosti naopak své úspory snížily. Na podobný fakt v rámci ČR upozornil i guvernér ČNB Jiří Rusnok spolu s dalšími členy bankovní rady na únorovém zasedání bankovní rady ČNB. Tedy že úspory z dob uzavírek vznikly zejména u vysokopříjmových domácností, zatímco zdražení energií a cenová inflace v ČR nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti. Není tedy jisté, že pokračující rozpouštění úspor vykompenzuje pokles kupní síly příjmů domácností v důsledku rostoucích cen.
Za třetí, přetrvávající narušené distribuční kanály a dodavatelské řetězce způsobují stále nedostatek určitých výrobků a služeb, a tak spotřebitelé nemají peníze za co utratit, i kdyby chtěli. Dlouhé dodací lhůty a nedostatek zboží tak způsobuje, že na trhu nejsou k dispozici ani vhodné substituty.
Čtvrtou brzdou je pak rozšíření nové varianty covidu, Omicron, která opět způsobí, že Evropané budou muset ještě chvíli spořit.
Nejistota ohledně spotřebitelské poptávky proto zůstává extrémně vysoká a ekonomický růst se jednoznačně predikovat nedá.